Haló efekt je dopad vyvolání pozitivního dojmu v určité oblasti, který ovlivňuje vnímaní v oblastech dalších [1]. Tento pojem pochází z psychologie a poprvé ho popsal Američan Frederic Wells [2]. Jeho domněnku později podpořil a pojmenoval psycholog Edward Thorndike [2], který ho dokázal na základě několika experimentů [3]. Tento efekt popsal právě slovem “halo”, které překládáme jako “svatozář”.
Thorndike zařadil haló efekt mezi formy kognitivního zkreslení [3][4], jelikož na základě kladné vlastnosti hodnotili respondenti danou osobu lépe i v ostatních oblastech. Tento efekt se ale prokázal platným i obecně pro vnímání rozhodnutí, akce nebo celého subjektu, jakým je např. firma [2][5].
Haló efekt se projevuje i v marketingu tím, že zákazník při spokojenosti s určitým produktem bude i dále upřednostňovat produkty či služby stejné značky a to i v jiných odvětvích [2]. Haló efekt lze využít při rozšiřování produktové řady [6], kdy společnost využívá stávající produktové značky k přidání dalších variant nebo doplňkového zboží.
Zdroje:
[1] Lexico. (n.d.). Definition of “halo eƋect” by Lexico. Retrieved from https://www.lexico.com/definition/halo_eƋect
[2] Guha, M. (2006). Elsevier’s dictionary of psychological theories. Reference Reviews, 20(8), 10–11. https://doi.org/10.1108/09504120610709402
[3] Thorndike, E.L. A constant error in psychological ratings. Journal of Applied Psychology, 4, 25-29.
[4] Longe, J. (2016). The Gale Encyclopedia of Psychology. pp. 507-509, Gale Cengage Learning.
[5] Kahneman, D. (2013). Thinking, fast and slow. pp. 82-88, Farrar, Straus and Giroux.
[6] Heath, T. B., DelVecchio, D., & McCarthy, M. S. (2013). Line extension asymmetry: Higher Quality Line extensions help, lower quality extensions do only a little harm. GfK Marketing Intelligence Review, 5(1), 31–37. https://doi.org/10.2478/gfkmir-2014-0024
