SWOT analýza je technika, která byla vyvinutá ve Stanfordu v 70. letech minulého století. Nejčastěji se používá pro strategické plánování, které definuje strategii nebo směr a činí rozhodnutí ve prospěch firmy. Zkratka SWOT znamená v angličtině Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats, nebo-li silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Tyto čtyři prvky hodnotí a pomáhají posoudit a pochopit vnitřní a vnější vlivy, které mohou pozitivně či negativně ovlivnit chod firmy. Mezi vnitřní vlivy můžeme zařadit silné a slabé stránky, do vnějších poté zařadíme příležitosti a hrozby. Zároveň pomáhá analyzovat, co určitá společnost dokáže nejlépe a navrhnout úspěšnou strategii do budoucna. Může však také odhalit negativní vlivy v oblasti podnikání, které firmu brzdí v růstu a jejich konkurence by toho mohla využít ve svůj prospěch.
SWOT analýza je navržena tak, aby realisticky odrážela vnitřní vlivy chodu podniku tak, aby je bylo možné porovnávat s konkurencí v rámci jejího odvětví. Je třeba dbát na přesnou analýzu, která se vyhýbá osobním názorům, ale místo toho se zaměří na reálné kontexty. Vždy je potřeba mít analýzu podloženou fakty a reálnými daty.
Ve výsledku se jedná o jednoduchou techniku, která nespoléhá pouze na intuici, ale také na reálné proměnné, které pomohou predikovat budoucí růst firmy, ale i obavy z budoucího fungování na trhu. Zároveň lze lépe kritičtěji pohlížet na slabá místa a hrozby podniku a díky tomu je lze lépe zohlednit ve svém strategickém plánu, čímž lze zvýšit úspěšnost firmy. Lze ji použít jak na začátku projektu, pro který je důležité pochopení aktuální situace, nebo pro každý ze svých produktů, které chtějí uvést na trh, k dosažení nejlepších budoucích výsledků a největších zisků. Například v rámci zavedení nového produktu je potřeba dobře segmentovat trh a případně provést marketingový výzkum, ke zjištění potřebných dat budoucích možností a hrozeb.
Provedení analýzy spočívá například ve vytvoření tabulky se čtyřmi kvadranty, do kterých se postupně zapisují již zmíněné prvky. Před samotnou analýzou je však nutné stanovit si cíl, aby bylo pochopitelné, čeho chceme díky analýze dosáhnout. V nejlepším případě je nutné přesně konkretizovat a neopírat se o široká témata. V případě nového projektu bude potřeba analyzovat strategii, kterou se bude daná firma ubírat, nalézt mezery, které by mohla daný projekt narušit, nebo případně zhatit a pomocí analýzy trhu nalézt možnou konkurenceschopnost ostatních podniků.
Pro identifikaci silných stránek je nutné stanovit si, co firma dělá dobře a konkurence není schopna tuto strategii či produkt napodobit. Příkladem může být zavedení nového sociálního média, kdy je potřeba ohodnotit, jak je značka veřejně vnímána, jestli je rozpoznatelná oproti ostatním a zda je populární v dobře segmentovaném trhu. Dále je potřeba zhodnotit, zda je projekt v něčem inovativní a konkurence jej nebude moci snadno napodobit. Mezi další příklad může být marketingová komunikace mezi firmou a veřejností, zda je firemní komunikace úspěšná natolik, aby se dostala do povědomí co nejvíce lidí. (Corporate Finance Institute, 2022) (Visual-paradigm, 2022)
K identifikaci slabých stránek stanovíme překážky, které mohou bránit v dosažení firemních cílů. Zde se již více řeší nabídka konkurence, avšak ne v negativním slova smyslu, spíše je nutné předvídat potenciální překážky, které by mohli snížit firemní úspešnost. Je vhodné si stanovit, kde je podnik nejméně ziskový a zároveň jej to stojí nejvíce času a peněz. I při výzkumu tohoto faktoru je vhodné použít data z marketingového výzkumu, aby firma měla jasně podložena data z vnější oblasti. Ideálním případem je být více sebekritický, jelikož slabé stránky mohou firmu posunout výše než jejich neuvědomění si.
Nutné je také zvážit příležitosti, které mohou v budoucnu nastat a které firmě pomohou k lepším ziskům. Lze vycházet se slabých stránek, jelikož z nich lze dobře vyčíst potenciální příležitosti růstu firmy na trhu. Tento faktor však pohlíží na firmu externě, tudíž se spíše počítá s rostoucím potenciálem na zvoleném trhu a případném oslovení potenciálních zákazníků na trhu novém.
Mezi hrozby může patřit cokoliv, co může negativně ovlivnit podnikání zvenčí, jako například dodavatelské problémy, nedostatek zaměstnanců na trhu, rostoucí poptávka a nemožnost navýšení nabídky. Je nutné zvážit, co dělá konkurence a jaké lze použít technologie, abychom se jí alespoň vyrovnali. Lze také přihlédnout k mezinárodním problémům, které by mohli mít negativní vliv na fungování projektu nebo celé firemní politiky.
Obecně SWOT analýza je považována za jeden z nejužitečnějších dostupných nástrojů pro strategické plánování a stanovení firemních cílů. Měla by minimalizovat nedostatky a hrozby, a zároveň pomoci k lepšímu fungování firmy jak v interní organizace, tak na pohled potenciálních zákazníků.
